Je budoucnost rostlinná? Mění se spotřebitelské návyky? A jaké dopady mají na trh s potravinami. Takové otázky zaznívaly na prvním ročníku konference Plant-Powered Perspectives, která se konala v říjnu 2020. Vedle dalších zajímavých hostů vystoupila na konferenci i Andrea Vozníková s prezentací výzkumu o postoji Čechů k rostlinným potravinám, který provedly společnosti DataCollect a InsightLab v srpnu 2020 na jednom z největších panelů respondentů v České republice.
Jak to vidí Češi?
Z dat Českého statistického úřadu dlouhodobě vyplývá, že Češi mají rádi maso. Spotřeba masa v Česku na osobu v roce 2019 vzrostla o 2,1 kilogramu na 82,4 kg za rok. Češi více jedli vepřové, hovězí i drůbež, jejíž spotřeba s 28,4 kilogramu byla rekordní. Drůběží maso dlouhodobě drží prim mezi prodanými typy masa.
V současné době jedí Češi maso několikrát do týdne (66,3 %), denně jedí maso více muži než ženy (muži 28,1 % vs. ženy 16,3 %). Těch, kteří nejedí maso vůbec, máme v populaci 1,3 %. Jedná se spíše o spotřebitele ve věku 18-34 let (4,9 %) žijící ve větších městech, ale ne přímo v Praze
S1. Jak často obecně jíte maso?
Rostoucí popularita flexitarianismu, jak se nazývá částečně bezmasá strava, není jen globálním trendem, ale také znamením pro výrobce potravin a zástupce stravovacích zařízení, aby věnovali pozornost výrobkům, které jsou rostlinnými náhražkami masa. Potvrzuje to i výsledek tohoto průzkumu, kde 63,3 % uvažuje o konzumaci takových produktů nebo je již občas či pravidelně konzumuje. Takový výsledek – v převážně masově orientované společnosti jako je ta česká – je velmi zajímavý a dokazuje, že i český spotřebitel sleduje trendy ve světě a chce je vyzkoušet.
S2. Na trhu jsou nyní dostupné zdravé rostlinné produkty, které jsou plnohodnotnou alternativou k masným výrobkům např. zeleninové řízečky, klobásy, hamburgery, masové kuličky, řízek, nugety a další. Jaký je Váš názor na konzumaci těchto potravin?
Atraktivita alternativ k masovým výrobkům je zajímavější spíše pro muže (muži 26,4 % vs ženy 21,9 %) to je samozřejmě způsobeno tím, že ženy již takové rostlinné produkty občas jedí (muži 31 % vs ženy 38,8 %). Potenciál takovýchto produktů je atraktivní pro všechny věkové skupiny, nejvíce však pro spotřebitele ve věku do 34 let.
U těchto výrobků je samozřejmě velmi důležitá chuť. Spotřebitelé budou mít vysoké očekávání spojené s výrobky, které slibují, že chutnají stejně či podobně jako maso. Pokud ale budou tyto výrobky chutné, pak je spotřebitelé nejen rádi vyzkoušejí, ale budou se k nim i rádi vracet.
Vzhledem k vyšší ceně těchto výrobků je vhodné se zamyslet jakým způsobem usnadnit spotřebiteli vyzkoušení rostlinné nahražky masa ať už ochutnávkou v obchodě nebo jednorázově zvýhodněnou cenou. Zároveň jejich příprava musí být rychlá a spotřebitele uvítají inspiraci i recepty na přípravu.
S3. Představte si, že ochutnáte výše uvedené rostlinné alternativy masa. Jaké vlastnosti rostlinných produktů by vás přesvědčily, abyste je začal/a jíst?
Pokud nabízíte nebo chcete do svého sortimentu zařadit výrobky či jídla z rostlinných náhražek masa, pak je důležité zaměřit se na komunikaci pozitivního zdravotního přínosu spolu s chutí, která se blíží masu.
Výše ceny je zmiňována cca 30 % spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že český trh je dlouhodobě velmi citlivý na cenu a zároveň jde o zemi (dle údajů společnosti Nielsen) s největším podílem rychloobrátkového zboží prodaného ve slevě, správně nastavená cena či akční cena tak mohou být rovněž klíčové pro úspěch takového výrobku. Na cenu je podle průzkumu více citlivá mužská část populace (muži 34,3 % vs ženy 22,7 %). Snadná příprava a použití zcela nepřekvapivě rezonuje spíše s ženskou částí populace (muži 24,8 % vs ženy 37,6 %). Spotřebitelé do 34 let si budou v případě takových výrobků více všímat ekologického způsobu výroby a ve věkové kategorii do 24 let je klíčový parametr, že se vyrábějí bez utrpení zvířat.
V době Covidí samozřejmě nebylo možné navštěvovat restaurace, ale i tak se výzkum zaměřil na to, jak čeští spotřebitelé konzumují bezmasá jidla, pokud se stravují mimo domov. Přestože na první pohled Češi vypadají jako zavilí masožrouti, realita je trošku jiná. Podle zjištění 51,1 % Čechů konzumuje bezmasá jídla alespoň občas.
S4. Jak často si objednáte bezmasá jídla (myšleno bez ryb nebo drůbeže), když se stravujete mimo domov?
Často taková jídla konzumuje zejména mladá generace do 24 let. Občas konzumují tato jídla více ženy než muži (muži 39,7 % vs ženy 44,8 %).
Vědci a technologické podniky již několik let spolupracují na řešení, které dnes přestane znít jako sci-fi
– maso pěstované v buněčně *, bez potřeby porážky zvířat. Pouze v období posledních dvou letech bylo vytvořeno více než 30 společností rozvíjejících tento koncept buněčného masa a mezi investory jsou největší společnosti v tomto odvětví Cargill, Tyson Foods nebo PHW.
* V rámci průzkumu předtím, než odpovídali na otázku si respondenti museli přečíst následující definicí masa pěstovaného v buněčně:
Maso pěstované buněčným způsobem, tj. bez potřeby porážky zvířata je technologie, která se brzy rozšíří. Takto vyrobené maso nebude obsahovat antibiotika ani jiné látky vnímané jako škodlivé. Navíc ve srovnání s konvenčním chovem bude riziko kontaminace buněčného masa zanedbatelné.
S5. V současné době již vědci přišli s tzv. metodou maso pěstovaného buněčným způsobem, tj. bez potřeby porážky zvířat. Jste ochoten/a nebo budete ochoten/a koupit maso pěstované buněčně, pokud by se objevilo v obchodech?
Klíčovým závěrem z výsledků výzkumu je informace, že 44,3 % Čechů je ochotno dát buněčnému masu šanci, pokud by se objevilo v nabídce obchodů, kam chodí nakupovat. I přesto, že spotřebitelé nemají žádnou zkušenost s buněčným masem.
Překvapivě se zdá, že muži jsou buněčnému masu více naklonění než ženy (muži 48,1 % vs ženy 38,8 % v TOP2Boxu). A znovu tato alternativa rezonuje více se spotřebiteli ve věku 18-34 let, kde je 53 % těch, co by byli ochotni vyzkoušet.
O tomto tématu se stále více diskutuje v médiích, také kvůli debatě o negativním dopadu průmyslového chovu hospodářských zvířat na životní prostředí, ale i na dopady v ekonomické a sociální sféře. Koncept masa pěstovaného v buňkách by mohl přinést řešení těchto klíčových globálních výzev.
Zákaznické přijetí inovativní technologie výroby masa je jedno klíčových aspektů, kterým budou společnosti čelit při zavádění nových produktů na trh. Výsledky průzkumu provedeného společností Datacollect a InsightLab pomáhají pochopit, zda by se v případě nabídky buněčného masa v obchodech našel spotřebitel ochotný si ho koupit.
